Proč děti ztrácí motivaci k učení matematiky a jak jim pomoci
Matematika patří k nejdůležitějším předmětům základní a střední školy, ale zároveň k předmětům, u kterých děti nejčastěji ztrácejí chuť a začínají se mu bránit. V následujícím článku si projdeme, proč se to děje a co s tím rodič i učitel mohou udělat.
Proč dítě motivaci často ztrácí
Matematika bývá ve vyšších ročnících abstraktní a dítě nevidí, k čemu mu probíraná látka bude. Když k tomu přidáme obvyklé školní tlaky, může se velmi rychle objevit:
- Strach z neúspěchu — systém známek a porovnávání s vrstevníky vede řadu dětí k přesvědčení, že dělat chybu je něco špatného. Chyby přitom patří k učení úplně stejně jako správné odpovědi.
- Pocit, že „to prostě nezvládnu". Přetížené tempo ve třídě, nevyhovující styl výuky nebo dlouhodobé mezery v základech vyústí v rezignaci — a tu už běžná „vnější motivace" (známky, sliby) netáhne.
- Odpojenost od reality. Pokud dítě nevidí, kde se matematika používá mimo sešit, dává mu jen málo smyslu.
Jak dítěti motivaci pomoct vrátit
Propojit učivo s jeho světem. Matematika u drobných jako sport, vaření, hry, cestování, kapesné. U starších jako statistika, finance, orientace ve zprávách. Dítě by mělo umět odpovědět na otázku „k čemu mi tohle je".
Normalizovat chyby. Dítě potřebuje slyšet (a vidět), že chybovat je přirozená součást práce, ne důvod pro ztrátu sebedůvěry. Pomáhá, když rodič sám nahlas řekne, že se v něčem zmýlil a jak to vyřešil.
Dát dítěti podíl na cíli. Pokud si dítě spoluurčí, kam se chce dostat, motivace bývá silnější, než když ji dostane zadanou.
Sledovat pokrok, ne jen výsledek. Malé úspěchy si zaslouží zpětnou vazbu. Samotný důraz na známku bývá kontraproduktivní.
Nekomparovat se sourozenci ani se spolužáky. Porovnávání dítěti obvykle ubere sebedůvěru, aniž by mu něco dalo.
Kdy má smysl zvážit doučování
Pokud dítě v matematice dlouhodobě ztrácí půdu pod nohama a doma se dohnání nedaří, má smysl zapojit lektora. Nejde v první řadě o další hodinu matematiky — jde o to, aby někdo přeformoval vztah dítěte k předmětu. Dobrý lektor umí:
- pracovat bez tlaku a trestu,
- najít místo, kde dítě ztratilo nit, a vrátit se tam,
- dítě znovu nastartovat malými, zvládnutelnými kroky,
- dát rodině pravidelnou zpětnou vazbu.
U nás v Doučsematiku nabízíme individuální i skupinové doučování. První lekci si můžete nezávazně vyzkoušet a pak teprve rozhodnout, zda má smysl pokračovat.
