Proč si děti nevěří v matematice – a jak to změnit

Spousta dětí si vytvoří představu, že na matematiku „nemají hlavu“. Často to není pravda – jen jim chyběla správná zkušenost, trpělivost a bezpečný prostor, kde by se mohly ptát, zkoušet a dělat chyby. Článek se věnuje tomu, proč děti ztrácejí jistotu v matematice a jak ji znovu obnovit pomocí vhodného přístupu a případně i doučování.

Mnoho dětí si už na prvním stupni vytvoří přesvědčení, že matematika „není pro ně“. Často to nevychází ani tak z nedostatku schopností, jako spíš z negativních zkušeností – třeba když se v hodině cítily trapně, nerozuměly látce, nebo si vyslechly poznámku typu „tohle je přece jednoduchý, jak to nechápeš?“ Jedna chyba, jedna známka a u některých dětí se spustí lavina pochybností.

Sebevědomí v matematice se buduje dlouho a snadno se ztratí. Naštěstí existují cesty, jak ho znovu podpořit. Děti potřebují zažít úspěch – i když malý. Pokud se jim podaří něco pochopit, vyřešit příklad nebo přijít na řešení, změní se jejich vnímání sebe sama. Dobrý učitel nebo lektor může hrát zásadní roli – vytvoří bezpečný prostor, kde dítě může dělat chyby, ptát se a zkoušet věci po svém. A jakmile se dostaví první úspěch, často následují další. Z nejistoty se stává zájem, z odporu motivace.

Doma pomůže podpora a povzbuzení. Vyplatí se mluvit s dítětem o tom, že chyby nejsou selhání, ale přirozená součást učení. Pokud to nejde zvládnout doma, nebo pokud dítě potřebuje víc individuální pozornosti, je ideální čas na doučování – kde si může budovat nové sebevědomí v klidu a s pochopením.